Současná architektura jej považuje za jednu z nejinspirativnějších postav své éry a časopis Time jej pro jeho práci loni zařadil mezi 100 nejvlivnějších osob světa. Bjarke Ingels nicméně původně vůbec nechtěl být architektem.

Chtěl být kreslířem a ke studiu architektury na Dánské královské akademii se přihlásil v naději, že mu škola vylepší styl a technické dovednosti. Těžko ale studovat architekturu a nechtít proniknout do jejích tajů hlouběji, stát se součástí příběhu, který formuje podoby staletí. Obzvlášť, když má člověk tak ambiciózní vize, jako Ingels. Z kreslířství se tak přeorientoval na stavitelské umění, ale kreativitu neodložil, naopak se stala jeho charakteristickým rukopisem.

Muž, který utváří veřejný prostor

Mezi první Ingelsovy realizace patří odvážný zásah do kodaňského veřejného prostoru v podobě projektu městských přístavních lázní v oblasti Brygge v centrální části metropole . Jde v podstatě o skulpturální soustavu pěti bazénů, vybudovanou v přístavu na ploše 2500 metrů čtverečních, která je jedním ze zásadních kroků k transformaci kodaňského přístavu z industriální zóny na kulturní městský prostor. Dalším autorovým projektem se sociálním přesahem je psychiatrická léčebna v Helsingør, kde Ingels pracoval s motivem půdorysu ve tvaru sněhové vločky. Tento koncept umožnil, aby každý z pokojů měl výhled ven, směrem k jezeru nebo do hor, tedy aby i architektura nemocnice přispěla k léčebnému procesu. Krátce po dokončení ostře sledovaného a mimořádně pozitivně přijatého projektu v kodaňském přístavu v roce 2005 Ingels založil vlastní samostatné studio, v jehož jménu dále působí dodnes. Bjarke Ingels Group vystupuje pod zkratkou BIG, která mimochodem celkem přesně vystihuje filosfii Ingelsovy práce. Netrvalo dlouho a jeho talentu a vizionářského přístupu si všimli podobně naladěné giganty a trendsetteři pokroku, jako je Google – Ingels pro společnost navrhnul novou futuristickou podobu jejího kampusu v kalifornském Cupertinu a projekt je obecně považován za nejvýraznější architektonický počin nastavující laťku podobě Silicon Valley pro následující století.

wwwwe
Mrakodrap The Spiral na Manhattanu

Hranice možného

I přes původní nadšení pro kreslířství jsou Ingelsovy projekty postaveny na matematice, výpočtech prostoru tak, aby vás uchvátili prostupováním světla, směřováním výhledů a dalšími čistě exaktními faktory. Ingelsova práce se vyznačuje lačností, nenasytností. Každý jeho následující projekt je revolučnější a monumentálnější než ten předchozí, jako by teprve čtyřiačtyřicetiletý architekt zkoumal limity své práce i oboru, v němž ji realizuje. Od roku 2012 Bjarke žije v New Yorku a přímo na manhattanské High Line navrhl sebevědomý administrativní mrakodrap The Spiral, pětašedesátipatrový skleněný věžák, jehož obvod spirálovitě obtáčejí zahrady. Zeleň je upomínkou na další z jeho zásad a směrů, a sice na udržitelnost, která je součástí života budoucnosti snad ještě výrazněji než futuristické linie. Rovněž na Manhattanu je situován další Ingelsům projekt, rezidence West 57th, která podle všech pravidel architektury přináší lokalitě svým tvarem a pracováním novou typologii a mění její panorama.

Ingelsovu práci a směřování výrazně ovlivnila tříletá praxe v rotterdamské kanceláři OMA Rema Koolhaase. Tu absolvoval hned po ukončení studia a finálně udala směr jeho vlastnímu stylu.

New Google v kalifornském Sunnyvale

 

NAPSAT KOMENTÁŘ