Frank Lloyd Wright navrhoval odvážné stavby harmonicky a funkčně vsazené do přírody už v době, kdy jiní používali přírodu maximálně jako romantické pozadí.

Mluvil o jednotě funkce a formy ještě ve zkostnatělých dobách před příchodem architektonického modernismu, kdy většina jiných rozvíjela mdlý viktoriánský sloh. Vizionářský architekt po sobě nezanechal pouze několik děl, které by mu vytvořily pomník. Za 70 let své aktivní kariéry vytvořil stovky staveb a svým dílem zcela zásadním způsobem ovlivnil světovou architekturu.

Předurčen
Pokud existuje nějaké předurčení pro určitou životní cestu, bude jeho učebnicovým příkladem start kariéry Franka Lloyda Wrighta. Narodil se jako Frank Lincoln Wright 8. června 1867 v Richland Center ve Wisconsinu. Jeho otec William Cary Wright byl baptistickým kazatelem, notářem a hudebníkem, jeho matka Anna Lloyd Jonesová byla učitelkou. Prohlašovala, že už když otěhotněla, měla pocit, že z jejího syna vyroste slavný architekt. Vedena touto vizí vyzdobila jeho dětský pokoj rytinami anglických katedrál. Ke svým devátým narozeninám dostal malý Frank dřevěnou Froebelovu stavebnici, se kterou si velmi rád stavěl.
Na Wrighta, vášnivého čtenáře Williama Blakea, Goetheho, Schillera a dalších klasiků, měla také výrazný vliv unitářská víra jeho rodiny, s níž se v živé praxi setkal při pobytu na farmě svého strýce blízko Spring Green ve Wisconsinu. Zdejší příroda a stavení, organicky srostlá s krajinou, měly na mladého Wrighta velký vliv. Bylo mu sice pouhých 11 let, ale již tenkrát si prý uvědomil krásu v organické jednoduchosti a harmonii s přírodou. Od té doby se datuje také jeho láska k prérii, která hrála v jeho architektonickém stylu výraznou roli.

Wrightův dům v Oak Park v Chicagu

Wright architekt
Ve svých studentských letech byl Wright na hony vzdálen ideálu pilného studenta. Docházel na střední školu v Madisonu, pravděpodobně ji ale nikdy nedokončil. Poté strávil dva semestry studiem stavebního inženýrství, žádného titulu však nedosáhl. V roce 1887 raději odešel za prací do Chicaga. Toto město, zničené v roce 1871 velkým požárem, procházelo obrovským populačním i stavebním boomem. Své první zaměstnání zde našel Frank Lloyd Wright u renomovaného architekta Josepha Lymana Silsbeeho, kde pracoval jako kreslič. Výrazný Silsbeeho vliv je vidět na Wrightových stavbách z 90. let, například dům F. J. Woolleye v Oak Parku v Chicagu (1893), vlastní dům s ateliérem tamtéž (1889), ale i dům W. H. Winslowa v River Forest v Chicagu (1893). Důležitou roli střechy později Wright převzal a přetvořil do horizontální podoby – jednoho z hlavních poznávacích prvků jeho pozdější architektury.
Od Silsbeeho pak Wright přešel do firmy Adler & Sullivan. Velice na něj zapůsobil Louis Sullivan a jeho pojetí architektury. Tohoto nejvýznamnějšího představitele tzv. chicagské školy Wright obdivoval (říkal mu „Lieber Meister“) a měl ho v úctě po celý zbytek života. Sullivan jako první rozpoznal jeho talent a z Wrighta se stal vrchní kreslič s vlastní kanceláří hned vedle té Sullivanovy. Kromě kreslení měl na starosti i návrh některých částí staveb, i když se jednalo převážně o designové detaily k Sullivanovým návrhům. Velký kreativní přetlak a věčný nedostatek financí Wrighta vedly k tomu, že začal pracovat na soukromých projektech pro vlastní zákazníky, aniž by se o tom Sullivanovi zmínil. Jeho styl začal být ovšem tak výrazný, že si jeho práce „Lieber Meister“ nemohl nevšimnout. Zvlášť potom, co Wright postavil dům několik bloků od jeho… Sullivan se cítil podveden, Wrighta vyhodil pro porušení pracovní smlouvy a dalších 20 let spolu nepromluvili.

Prérijní domy
Po odchodu od Sullivana si Wright založil ve svém domě v Oak Parku v Chicagu svůj první samostatný ateliér. Během sedmi plodných let praxe stihl vytvořit více než padesát projektů. V dalších letech na něj velmi intenzivně zapůsobila japonská architektura a kultura. Podnikl cesty do Japonska, kde postavil několik budov, později zde založil prosperující pobočku. Největší dojem na něj učinily tenké stěny propouštějící světlo a vzduch, horizontalita, výrazně přesahující střechy, vnitřní asymetrické rozvržení prostoru, minimalizace vnitřního vybavení a jednoduchost. Z nejpříkladnějších realizací ovlivněných japonským přístupem lze zmínit dům W. W. Willitse v Highland Parku v Illinois z let 1902–1903. Hned po své první návštěvě v Japonsku roku 1905 navrhuje Unity Temple v Oak Parku v Chicagu na kompozičním schématu japonského stylu gongen chrámu Taiyú-in-byó v Nikkó, což dokládá sílu inspirace.
V letech 1916 až 1922 zrealizoval hotel Imperial v Tokiu, ve kterém spojil tradici s moderností. Sílu jeho vizí dokládá fakt, že zde navrhl vše, čajovými a kávovými servisy počínaje a střechou konče. Zemětřesení zničilo většinu budov v Tokiu, Imperial Hotel přestál bez úhony, což přispělo k Wrightově mezinárodnímu věhlasu. Na japonskou inspiraci navázal stavbou tzv. prérijních domů (Prairie Houses), nazvaných podle krajiny kolem Chicaga. Tyto domy byly nízké (zmíněná horizontalita) a kopírovaly nebo navazovaly na linie okolního prostředí. Měly převislé střechy a terasy a na jejich stavbu byly hojně použity neopracované materiály. Okna byla pokud možno dlouhá a nízká, umožňující spojení mezi interiérem a okolní přírodou (zcela nový, zásadní prvek v západní architektuře). Tyto domy byly jedněmi z prvních staveb, které používaly tzv. otevřený plán, jenž maximalizoval otevřené prostory a minimalizoval malé uzavřené prostory.

Modernismus
Práce Franka Lloyda Wrighta ovlivňovala dílo evropských modernistů (velká trojka Le Corbusier, Ludwig Mies van der Rohe – autor brněnské vily Tugendhat – a Walter Gropius), ale sám Wright odmítal být řazen s těmito osobnostmi do jedné linie. Jednou ze zásad teoretiků modernismu byla idea o formě následující funkci. Wright chápal toto téma poněkud odlišně. „Forma následuje funkci – to bývá nepochopeno. Forma a funkce mají být jedno. Spojit se v duchovní jednotu,“ řekl.

Organika
Aniž by kdy jasně definoval, co to znamená, mluvil F. L. Wright o své architektuře jako o „organické“. Ta se vždy opírala o několik základních principů (jednoduchost, jednota, harmonie, celistvost, kontinuita) tak, aby stavby co nejvíce sloužily svým obyvatelům.  Nejblíže definici organické architektury se asi přiblížil výrok z roku 1953: „Organický znamená pravdivý – ve filozofickém smyslu podstatný – všude tam, kde se celek má k části jako část k celku a kde se povaha materiálu, povaha účelu, povaha celkového provedení projevuje jako nutnost. Z této povahy vyplývá, jaký charakter může člověk budově propůjčit.“

Obytný vodopád
Když v roce 1935 končila americká hospodářská krize, bylo Wrightovi už 68 let, měl za sebou přes 40 let vlastní praxe a stovky realizovaných staveb. Přesto několik jeho nejdůležitějších staveb mělo teprve vzniknout. Ve Wrightově svérázné architektonické škole Taliesin Fellowship byl jedním z jeho studentů mladík Edgar Kaufmann jr. Jeho otec, Edgar Kaufmann, byl jedním ze zakladatelů Kaufmann Store v Pittsburghu, obřího obchodního domu s pánským oblečením. Když na sklonku roku 1934 navštívili rodiče Kaufmannovi svého syna, Kaufmann senior dohodnul s Wrightem spolupráci na několika projektech, mimo jiné i na projektu rodinného výletního sídla na rozsáhlých pozemcích rodiny kolem říčky Bear Run. Wright nechal pozemek přesně zaměřit a dalších devět měsíců o projektu uvažoval, aniž by zhotovil jediný nákres. Když se Kaufmann senior Wrighta zeptal, jak jsou práce na projektu Vodopádu daleko, Wright klidně prohlásil, ať se Kaufmann zastaví, že plány jsou již připraveny. Přitom však neexistovala ani jedna skica. Wright nechal Vodopád uzrát ve svých myšlenkách do poslední možné chvíle a poté jej nakreslil za dvě hodiny… a dokázal obhájit svou vizi domu vznášejícího se nad vodopádem. Stavba s výraznými horizontálními liniemi teras je harmonicky zasazena do krajiny, jako by s ní tvořila jeden celek. Do rozlehlé společenské místnosti s krbem – srdce celého asymetricky navrženého domu – proniká skalní masiv. Schody ústící přímo do potoka, zasklení bez svislých sloupků a další Wrightovy finesy dokreslují atmosféru díla.

Muzeum v mušli
Nejmarkantnější Wrightovo pozdní mistrovské dílo je bezesporu budova věhlasného Guggenheimova muzea v New Yorku, které ho zaměstnávalo 16 let až do jeho smrti v roce 1959. Projevuje se zde dřívější Wrightův zájem o spirální dispozice. Trychtýřovitě formovaným korpusem stoupá po jeho obvodu spirálovitá rampa, na stěnách jsou pak instalována umělecká díla. Přes celou výšku budovy prochází směrem vzhůru se otevírající oválný prostor zakončený skleněnou kupolí. •

Frank Lloyd Wright

Narodil se jako Frank Lincoln Wright 8. června 1867 v Richland Center ve Wisconsinu. Téměř sedmdesát let svého života věnoval tomu, aby navrhoval budovy, které přinesly zásadní zvrat v architektuře 20. století. Navrhl přes jedenáct set domů, kanceláří, kostelů, škol, knihoven, muzeí a dalších budov sloužících k různým účelům. Realizováno bylo 532 prací. Navrhoval také nábytek, vitrážová okna, látky, sklo, lampy, nádobí, příbory a prostírání. Byl autorem dvaceti knih a bezpočtu různých článků, učil po celých Spojených státech i v Evropě a zabýval se také filozofií. Byl uznávaný teoretik urbanizace. V roce 1932 Wright založil svou školu Taliesin Fellowship.

NAPSAT KOMENTÁŘ