Společnosti Cimex se dlouhodobě daří nacházet zajímavé investiční příležitosti a náležitě jich využít. O tom, co stojí za jejím úspěchem i jakým směrem se vyvíjí vize společnosti, jsme si povídali s jejím generálním ředitelem Miroslavem Kosnarem.

Jak se aktuálně CimexU daří?

Cimexu se daří dobře, ekonomika roste, Cimex roste, rostou tržby, zisk, hodnota majetku, máme nové projekty, na spoustě nových projektů pracujeme, takže máme z práce radost. Do toho máme samozřejmě i nějaké starosti. Od poloviny roku 2017 je Cimex v kauze podvodného převzetí patnácti společností, ale i tato věc se posouvá a nepříjemnosti se postupně řeší ku prospěchu věci. Musíme se tím ale zabývat, což nás ve výsledku stojí nějaký čas, peníze a úsilí.

Říkáme tomu kauza Chlup. Jakýsi, do té doby absolutně neznámý pan Chlup se podvodným způsobem – a s největší pravděpodobností za spolupráce dalších osob, které dnes stále nejsou identifikovány – pokusil paděláním smlouvy o převodu obchodních podílů, paděláním mých podpisů, zneužitím mé identity a přes plnou moc převést patnáct společností ve skupině na společnost Philomena, kde je jednatelem. Od poloviny roku 2017 vedeme soudní spor, žalujeme jej o neplatnost smluv, o určení vlastnictví a podali jsme pochopitelně trestní oznámení, probíhá vyšetřování. V občanskoprávní rovině jsme aktuálně u soudu v Ústí nad Labem uspěli v první instanci. V rovině trestněprávní bylo Chlupovi sděleno obvinění policií a bylo zahájeno trestní stíhání jeho osoby.

Do jaké míry je růst vaší firmy způsoben celkovým růstem ekonomiky?

Cimex by bezpochyby rostl v každém případě, o tom jsme přesvědčeni. Udělali jsme množství změn ve způsobu řízení naší skupiny, dostali jsme do ní lidskou kvalitu. Určité řešení investičního manka v majetku a efektivitě výkonu využíváme k tomu, že předháníme růst ekonomiky i konkurence. Doháníme tak deficit, který jsme mohli mít. Mluvím především o naší hotelové divizi, která významně investuje do majetku. Spolu s provozní společností Orea Hotels investujeme do lidí, do kvality produktů; a to se odráží ve výsledcích, v růstu tržeb, a tedy i zisku jednotlivých hotelů, celé hotelové divize.

Jaká je pozice Cimexu vůči konkurenci?

Otázka je, kdo je konkurence a jakým způsobem se srovnávat. Náš přístup k majetku a k tomu, co děláme, je poměrně standardní pro private equity investiční skupiny. Snažíme se z majetku dostat maximum výkonu, maximum zisku a tím zvýšit jeho hodnotu. Díváme se na trhu po dalších příležitostech, kde bychom z nich dokázali vytěžit víc, než aktuálně vynášejí. To je náš přístup a tím se odlišujeme například od investorů institucionálních nebo jinak zaměřených. Mají jiné dlouhodobé cíle. V oblasti privátní equity, kde se pohybujeme, je to velmi podobné. Samozřejmě to někdo dělá s větším a jiný s menším úspěchem, ale náš přístup je obdobný – něco koupit, nějakým způsobem to vylepšit, zvýšit hodnotu a buď si to po nějakou dobu v portfoliu ponechat, nebo oportunisticky prodat a vrhnout se na nějaký další projekt. 

Pokud dáte dohromady dobrý tým lidí, kteří chtějí něco dělat a dosáhnout cílů, ve výsledku to s největší pravděpodobností i dokážete.

Máme v portfoliu samozřejmě i projekty, které dělají stabilitu výkonu. Nemůžete vše jen opravovat, musíte mít i nějakou jistotu, stabilitu a cash flow na podporu nových aktivit. Pak máme developerské projekty, kdy je to běh na delší trať. Doba, než vyběháte všechny papíry, získáte stavební povolení, než to postavíte a zaběhnete byznys, se počítá na poměrně slušnou řádku let.

Co je pro váš úspěch klíčové?

Jako v každém byznyse, nás nevyjímaje, jsou klíčovým faktorem úspěchu lidi. Pokud dáte dohromady dobrý tým lidí, kteří chtějí něco dělat a dosáhnout cílů, ve výsledku to s největší pravděpodobností i dokážete, pokud neděláte nějaké zásadní chyby po cestě. Když k tomu přidáte zázemí velké finanční skupiny, potřebný kapitál a stabilní cash flow, tak spolu se zkušenostmi a know-how lidí můžete dělat velké věci a dosáhnout velkých výsledků. To se odráží i v historii CIMEXu.

Jak důležitá je v činnosti Cimexu firemní kultura? 

To je těžké téma. Firemní kultura je pro úspěch společnosti určující. Úzce souvisí s lidmi, s tím, jak přistupují k práci. Pracujeme s tím, snažíme se, aby se firemní kultura posouvala kupředu, aby nebyla zastaralá, protože byznys je dnes rychlý, moderní, jde kupředu a myšlení lidí se tomu musí přizpůsobovat. Způsob, jakým se pracovalo před deseti dvaceti lety, je prostě jiný než dnes. Lidé musí být otevření novým myšlenkám, dívat se kolem sebe a aplikovat to do své práce, být proaktivní a spolupracovat.

Pokud přistupujete ke zcela novému projektu, co vás motivuje? Je to vidina zisku, nebo i další faktory?

I v základních ekonomických poučkách je definováno, že cílem podnikání je generovat zisk. Na to se nesmí zapomínat a samozřejmě to platí i pro nás. Naším cílem je vydělávat peníze, proto tady jsme. Samozřejmě je chceme vydělávat takovým způsobem, abychom byznys dělali férově, abychom se za něj nestyděli, měli z něj radost a přinášeli tak radost i zaměstnancům, zákazníkům a vlastníkům. Zaměstnanec dělá práci rád, má z ní radost a vydělá si peníze. Vlastníkovi zůstane zisk a zákazník odchází spokojený, protože za svoje peníze dostal víc, než čekal. Když to skloubíte, pak všechny tyto aktivity rozdávají radost a dávají smysl. 

Podnikatelé často tvrdí, že spoustě Čechů už samotné slovo „zisk“ zní pejorativně. Čím myslíte, že to je?

Je to asi v naší kultuře, kterou si neseme z dob socialismu, nějaká závistivost, touha mít víc než soused nebo obráceně touha po neúspěchu souseda… Já to tak nemám, děláme to proto, že to má nějaké poslání a tím posláním je prostě vydělat na konci peníze, mít z toho radost a to stejné předávat dál zaměstnancům i zákazníkům.

Co obnáší být generálním ředitelem skupiny CIMEX?

Je to skvělé, nemusím nic dělat, všechno za mě dělají ostatní, mám spoustu volného času, žádné starosti… (smích) Především odpovídám za to, že věci ve skupině fungují, jak mají. Dodávám věcem vizi, směr dalšího rozvoje, stmeluji věci uvnitř, aby fungovaly a aby kultura našeho podnikání postupovala kupředu a měla smysl pro hlavní tři zákazníky: vlastníka, zaměstnance a klienta, který odebírá tu službu. Mít kolem sebe tým lidí, kteří takto přemýšlejí a chtějí takto fungovat. 

Co vás při vaší práci nejvíc naplňuje?

Když se tyto věci podaří a ještě se vydělají peníze. To znamená, když projekt – na všechno se díváme projektovým způsobem – zafunguje, dosáhneme ultimátního výsledku a všichni jsou spokojení, protože se na tom podíleli a dostali za to nějakou odměnu.

Který projekt vám v poslední době udělal největší radost?

Poslední, který jsme úspěšně završili, je pětiletý projekt nákupu a prodeje budovy City West B1, který nám ještě posloužil k rozjetí našeho nemovitostního fondu. Podařilo se nám dobře nakoupit, založit fond kvalifikovaných investorů Edulios, který tu nemovitost koupil pro své investory, a koncem minulého roku se nám tento projekt podařilo prodat s velmi zajímavým ziskem. Teď už se těšíme zase na další nové projekty.

Kam se vyvíjí vize společnosti?

Jsme poměrně silně orientovaní na reality, ty nás baví. Děláme kancelářské budovy, hotely, což je velmi silná kategorie nemovitostí, zajímají nás bytové projekty a děláme development. Přestože vlastníme portfolio nemovitostí, chceme poskytovat i asset management pro jiné vlastníky. Nemusíme být tedy stoprocentními vlastníky, ale chceme poskytovat expertizu, dodat know-how, které dostane z majetku ten správný výkon. To platí pro kancelářské i hotelové projekty. Myslím si, že z této strategie nebudeme chtít nikam uhýbat, nicméně v rámci těchto projektů se díváme i do zahraničí, kam bychom chtěli expandovat.

Který region vás konkrétně zajímá?

V tuto chvíli se pokoušíme investovat na Balkáně, konkrétně v Černé Hoře. Pokud budeme úspěšní, chceme v tom pokračovat, protože tam vidíme velký potenciál. Shodou okolností jsme se dostali k privatizačnímu projektu velkého hotelového komplexu Institutu Dr. Simo Miloševiče v Igalu, kde je více než 900 pokojů, dva hotelové komplexy, Titova vila, což je taková kulturní památka bývalé Jugoslávie, 23 hektarů pozemků na pobřeží. Potkali jsme černohorského partnera, se kterým jsme se dali do spolupráce. Podali jsme společně nabídku na privatizaci 56 procent akcií této společnosti. Tendr jsme vyhráli a do projektu máme velkou chuť, chceme se tomu věnovat a vzhledem k potenciálu v té oblasti už dnes vidíme i další projekty, na něž bychom se chtěli co nejdříve vrhnout.

Černá Hora je trošku rizikovější země než třeba Chorvatsko, ale vstoupila do NATO, což je významný stabilizační prvek pro Černohorce, protože tam neustále přetrvávají geopolitické boje o vliv. Země je v režimu přístupu do Evropské unie a za čtyři pět let do unie nejspíš vstoupí, což bude znamenat potenciál pro další zhodnocení investic. Je to malá země, 600 tisíc lidí, na skvělém a strategickém místě s potenciálem budoucího růstu a daleko lepších turistických čísel.

Jak odpočíváte?

Snažím se využít volný čas k tomu, abych byl v kondici a nezlenivěl. Baví mě fyzické sporty. Kromě toho, že běhám, chodím hrát fotbal. Mám rád i trochu adrenalinovější sporty, jen by na ně mohlo být víc času. Jezdím na kole, zkouším kite a podobné aktivity.

NAPSAT KOMENTÁŘ