Všichni znají pověst o Daidalovi a jeho synu Ikarovi. Ale víte, kde Daidalos po svém útěku od krétského krále Mínoa přistál? Na Sicílii. Na umělých křídlech prý zvládl více než 800 kilometrů. Nádherná báje. Vlastní historie ostrova je ale zajímavá i bez ní.

Do narození Krista zbývalo ještě 1 400 let a zdejší obyvatelé už obchodovali s Řeckem. Celé dějiny Sicílie jsou pak nepřehlednou řadou událostí, bojů, revolucí, vlád a vládců. Důvod byl jasný – kdo ovládal Sicílii, ten kontroloval všechny mořské obchodní cesty mezi východním a západním Středomořím. Všechny historické události zákonitě zanechaly na Sicílii své památky. Každý nový vládce stavěl, boural a přestavoval.

„Itálie bez Sicílie nezanechá stopu v duši: tady leží klíč ke všemu,“ píše v roce 1787 Johann Wolfgang Goethe z Palerma. Má pravdu. Bez tohoto kamínku italskou mozaiku nedokončíte. Můžete to ale udělat obráceně a svoji italskou mozaiku začít skládat od jihu – objevováním Sicílie.

Je to ještě Itálie?

Asi nejčastější otázka každého, kdo vstoupí na území Sicílie. Odpověď zní ano i ne. Administrativně jste bez debat v Itálii. Vždyť jde o jeden z 20 italských krajů, a navíc ten největší s rozlohou přes 25 000 km2. Na druhou stranu má ale Sicílie zvláštní postavení dané italskou ústavou: má regionální vládu sídlící v Palermu, má autonomii v oblasti politiky, administrativy a financí.

Emocionálně pak v Itálii určitě nejste. Zkuste si povídat s místními a budete překvapeni, jak často uslyšíte „Non siamo italiani, siamo siciliani!“ (Nejsme Italové, jsme Sicilané!). Nic tak dobře nevystihne atmosféru sicilských měst a venkova.

Místní mají své argumenty na čem postavit. Sicílie zažila 13 různých vlád, ale oni si přesto uchovali tradice i svůj sicilský dialekt. S trochou nadsázky můžeme Sicílii brát jako učebnici vysvětlující, jak se mohou umělecké a náboženské proudy navzájem ovlivňovat a míchat. Nikde jinde na světě nemůžete na tak malé ploše obdivovat řecké chrámy a divadla, římské vily, normanské baziliky, byzantské mozaiky, katalánské baroko, sicilské baroko, secesi i moderní architekturu. Neskutečné? Ne. Sicilské.

Příroda jako by kulturní kontrasty kopírovala. Hory se zde snižují přímo do moře, městský chaos střídá klid liduprázdných údolí, ve kterých najdete vyprahlé úseky i ty, co se zelenají pořád. Na Etně ve výšce 3 000 m n. m. leží sníh, ale pláže u Tyrhénského, Středozemního nebo Jónského moře jsou plné lidí.

Kousek návštěvnického menu

Palermo

Město, které založili Kartaginci, dnes páté největší v Itálii. Vedle Katánie je jedním ze dvou hlavních vstupních míst na ostrov a jediným velkoměstem Sicílie. Mezi nejvýznamnější památky patří monumentální katedrála z 12. století s hrobkami králů a nejvýznamnějších vládců Sicílie, kaple Cappella Palatina s nádhernými mozaikami, působivá renesanční kašna Fontana Pretoria a spousta krásných kostelů. Na některých výstavních palácích už sice zapracoval zub času a dnes jsou opuštěné a zchátralé, v uličkách je občas nepořádek, ale to není tak důležité, protože pořád je zde co objevovat. Podívejte se třeba do kostela San Giovanni degli Eremiti, navštivte nejstarší jezuitský chrám na Sicílii Il Gesu nebo Catacombe dei Cappuccini, kde je uloženo asi 8 000 mumií, mezi nimi i slavná „mrkající“ Rosalie Lombardo z roku 1920. Pro místní obyvatele, poutníky i turisty je fantastickým zážitkem třídenní oslava svátku svaté Rozálie, patronky města. Připadá na 15. července a pro místní je to největší společenská událost roku.

Monreale
Městečko jižně od Palerma. Pozor, příjezdové komunikace nejsou nějak extra dobře označené. Nad pobřežím se tu tyčí katedrála, která patří k největším dochovaným památkám normanské architektury na světě. V interiéru naleznete překrásnou mozaikovou výzdobu. Ke katedrále přiléhá klášter s další významnou pamětihodností – klášterní křížovou chodbou s 216 mramorovými sloupy. Pokud nejste fandové davů turistů, zkuste vyjít na některou z vyhlídek. Pohled na okolní hory a nedaleké Palermo stojí za to.

Taormina
Někdo jí říká sicilské Monte Carlo, jiný se tomu názvu směje, ale to nic nemění na skutečnosti, že toto menší město je jednou z nejprestižnějších a nejdražších destinací na Sicílii. Ceny hotelů tady patří k nejvyšším v Itálii, ale Taormina má co nabízet. Láká na nevšední atmosféru, výhled na Etnu a zachovalé řecké divadlo (Teatro Greco). To bylo založeno ve 3. století př. n. l. a v 1. století ho přestavěli Římané. Má průměr 109 metrů a je z něho fotografický výhled na Etnu, město a pobřeží. Hlavní ulicí v Taormině je promenáda Corso Umberto I. s historickými paláci, obchody a restauracemi. Můžete tady hodiny a dny objevovat perly architektury, jako je třeba katedrála San Nicolo z 13. století nebo gotický palác Palazzo Corvaio a další. Potom je čas relaxovat na písečných plážích. Všechno je skoro dokonalé. Až na ty davy turistů, přelévající se úzkými uličkami Taorminy bez ohledu na to, zda je den, či noc.

Krása malých měst

Nikdo na Sicílii nevládl nastálo. Postupně se zde vystřídali Féničané, Řekové, Kartáginci, Římané, Normané, Štaufové, španělští vládci, Habsburkové… A všichni vždycky přišli s něčím svým a novým. Díky tomu vznikl dnešní sicilský pelmel. Nejvýrazněji tu města poznamenalo baroko, ale na tom se podepsala příroda. Mohutné zemětřesení v roce 1693 je pořádně poničilo a města se pak znovu stavěla právě v barokní kráse. Venkov charakterizují středověké hrady. Dnes jsou už z mnohých zříceniny, ale část z celkem asi stovky původních hradů je přístupná.

Typickým příkladem takových měst jsou na jihu Ragusa a kousek pod ní menší Modica. Jeďte pak ale ještě dál k moři a otevře se vám neskutečný pohled na město na dně propasti – Scicli. Za návštěvu stojí Agrigento s údolím Chrámů. Nejpůsobivější je chrám Svornosti neboli Tempio della Concordia, který je považován za nejzachovalejší řecký chrám na světě a po aténském Parthenónu je to největší komplex staveb z období starého Řecka. Tady ani zemětřesení nedokázalo zahladit stopy po dávných obyvatelích, a když odtud vyrazíte do vnitrozemí, narazíte cestou do města Enna na Piazza Armerina – vedle obligátního sicilského baroka zde uvidíte starověkou vilu s ohromnými výpravnými mozaikami zobrazujícími život v římské době.

Když do výšek, tak na Etnu

Etna je jeden z hlavních symbolů Sicílie a jeden z nejvyhledávanějších bodů na turistické mapě ostrova. Dosahuje výšky 3 323 metrů, což ji spolehlivě pasuje na nejvyšší činnou sopku Evropy. Výstup pod vrchol s průvodcem či bez něj, výjezd autobusem, vše je možné, záleží jen, jakou bude mít „signor vulcano“ – pan Sopka – náladu. A on se zlobí často. Celkem už bylo na Etně zaznamenáno 135 velkých erupcí. Té největší v roce 1669 předcházelo třídenní zemětřesení a trvala 122 dní. K poslední velké erupci došlo v roce 2000.

Pro zkušené: jih to jistí

V rámci celé Itálie je jih považován za drsnou a chudou část země a to samé platí i na Sicílii. Turistická lákadla a místa oblíbená Italy leží spíš na severu, kde je pobřeží lemováno malebnými městy, plážemi a prázdninovými resorty. Jižní Sicílie je jiná. Hůře dostupná než exponovanější východ, ale díky tomu je zde o poznání prázdněji. Ani na nejoblíbenějších plážích není v sezoně problém najít si místo jen pro sebe. Co chvíli tu narazíte na hotel nebo kemp otevřený i turistům, kteří přijedou jen tak, bez rezervace. Pravda, moc se tu nedomluvíte žádným světovým jazykem, ale stačí se naučit pár nezbytných frází italsky a místní jsou ochota a vstřícnost sama.

Malé rady

Ochutnejte Marsalu, víno podobné portskému, jehož temně rudá barva dala vzniknout označení barevného odstínu – marsala.
Pokud si půjčujete auto a máte volbu, tak pamatujte že jste v Itálii a volba je jasná -Fiat.

V Sicilské gastronomii se snoubí více regionálních kuchyní, v nichž se odrážejí dějiny osídlení ostrova. Odlišuje se tak od ostatních italských regionů.

Doporučená četba

  • Giuseppe Tomasi di Lampedusa – Gepard
  • Mario Puzo – Kmotr
  • Leonardo Sciascia – Den sovy, Vzácní hosté

Jestli si myslíte, že Sicílii prozkoumáte a prochodíte za méně než 14 dnů, máte pravdu. Zvládnete to. Už při odjezdu ale budete tušit, že to nebylo úplně ono. Že se ještě musíte vrátit. Potom vám ale hrozí, že se začnete vracet každý rok.

Geografie

  • Rozloha: 25 708 km2, zhruba třetina rozlohy České republiky
  • Největší ostrov Itálie a celého Středozemního moře, od italské pevniny je v nejužším místě Messinské úžiny vzdálen pouhé 3 km.
  • Obyvatelstvo: 5,1 milionu obyvatel, v rámci Itálie čtvrtý nejlidnatější region
  • Většina lidí žije na pobřeží nebo v jeho blízkosti. Zhruba dvojnásobný počet Sicilanů žije kvůli vystěhovaleckým vlnám v zahraničí.
  • Podnebí: středomořské klima s horkými léty a mírnou zimou
  • Povrch: převážně hornatý, seizmicky aktivní
  • Z 62 % kopcovitá krajina, jen 14 % nížiny, které se nacházejí zejména při pobřeží. Na severu Sicílie pohoří Nebrodi (1 847 m) a Madonie (1 979 m), na severovýchodě se nachází menší masiv Peloritani (1 370 m). Celé pásmo hor je pokračováním pevninských Apenin. Samostatným masivem je ve východní části Sicílie sopka Etna 3 323 m. Sopečného původu jsou i hory na Liparských (Aiolských) ostrovech, aktivní jsou zde vulkány Stromboli a Vulcano.

NAPSAT KOMENTÁŘ