Umělá inteligence je jedním z nejfrekventovanějších termínů textů s technologickou tematikou – leckdy však na poněkud povrchní úrovni v podobě katastrofických předpovědí. Často se mluví o tom, jak inteligence strojů v dohledné době překoná inteligenci lidí a kolik pracovních míst zlikviduje. Realita je však poněkud méně dramatická.

Málokdo si dovede představit, jak rychle postupuje vývoj umělé inteligence, prohlásil před časem technologický vizionář a zakladatel SpaceX Elon Musk. „Pokud stroj získá schopnost zdokonalovat sám sebe, může to pro nás mít neblahé následky. Nakonec se pokusí vymazat lidstvo jako spam.“

Ve skutečnosti však vůbec není jisté, jestli se podaří vytvořit inteligenci na úrovni lidské – mimo jiné i proto, že podstata lidského myšlení je stále neznámá (pro termíny jako inteligence, mysl, vědomí, uvědomování si sebe, tvořivost atd. nebyly nalezeny uspokojivé definice ani objasněny jejich mechanismy). Současné aplikace umělé inteligence (AI) pouze napodobují některé procesy odehrávající se v mozku. Většinou přitom pracují na principu tzv. neuronových sítí – velkého množství propojených prvků měnících svou schopnost přenášet vzruchy na základě kladné nebo záporné odezvy.

Náročný vývoj

Mezi aplikace pracující na principu neuronových sítí patří například schopnost se učit, rozhodovat či orientovat se v prostoru. Umělá inteligence se proto zatím bude projevovat méně nápadně: v aplikacích pro hlasovou komunikaci se stroji, pro rozpoznávání obrazu, v expertních systémech. Z těch jsou obzvlášť nadějné programy pro počítačovou diagnostiku chorob, kde už leckdy mají lepší výsledky než živí lékaři. Například už nyní existují programy s prvky AI pro vyhodnocování snímků CT, které rozpoznají nádor s úspěšností o 50 procent lepší než zkušení onkologové. Prvky AI se uplatní také v internetovém vyhledávání, v automatických systémech pro komunikaci se zákazníky (tzv. chatboty) a podobně.

O náročnosti vývoje umělé inteligence svědčí skutečnost, že už na přelomu milénia Microsoft vyhlásil jako jeden ze svých hlavních cílů rychlé zavedení hlasové komunikace mezi člověkem a počítačem do svých programů – přesto dodnes používáme klávesnice a dotykové displeje. Naproti tomu je velmi zřetelný pokrok ve vývoji překladatelských programů. Společnost Google, provozující on-line překladatelskou službu Google Translate, experimentuje s novým přístupem, kdy robot nepřekládá na základě slov a frází vložených do paměti, ale hledá význam pomocí analýzy souvislostí v překládaném textu. Podobným způsobem se učí lidé, kteří se ocitnou v novém jazykovém prostředí, ale nemají možnost absolvovat výuku. Tak bude možné získávat překlady i z jazyka, pro který stroj nebyl „vyškolen“. Současně se překladatelský program „pochopením“ souvislostí v textu více blíží práci lidského překladatele, který také musí znát nejen slovní zásobu a mluvnici, ale i širší kontext.

Stále více pronikají prvky AI do automobilů. Už dnes mají vyšší modely některých automobilek v řízení zabudované možnosti volby automatického režimu při některých manévrech. Například loňský model Mercedes-Benz E-Class je vybavený systémem Drive Pilot, který dokáže sledovat jízdní pruhy, dodržovat bezpečné vzdálenosti od jiných vozů nebo sám přejet z jednoho pruhu do jiného. Podobné systémy jsou v modelech BMW Series 5, Volvo XC60 a dalších. V několika městech také procházejí testovacím provozem robotické autobusy. Podle serveru Futurist je nyní v různých stadiích vývoje 285 prototypů plně autonomních vozů a brzy přijde na pořad dne vytváření legislativního rámce pro jejich provoz.

Většina lidí si AI představuje v podobě inteligentních strojů ze sci-fi filmů, ale skutečnost možná bude jiná. Vzhledem k nárokům na výpočetní výkon je pravděpodobnější, že strojová inteligence podobná lidské bude dřív nepostižitelně rozprostřená po počítačové síti a v cloudu než spojená s nějakým konkrétním zařízením.

Konkurence, nebo spolupráce?

Z provozů umělá inteligence – přinejmenším v horizontu příštích několika let – lidi nevytlačí, ale bude s nimi spolupracovat. Říká se tomu collaborative robots (CR), zkráceně cobots, česky koboti. „Vzhledem k tomu, že jsou cenově dostupné, jejich uvedení do provozu je skoro tak jednoduché jako u technologií plug and play a jsou velmi adaptabilní, představují ideální řešení i pro malé a střední podniky,“ tvrdí Frank Tobe z časopisu IEEE Spectrum. „Analytici proto očekávají, že jejich produkce v následujících letech zaznamená dramatický růst,“ dodává. V současnosti představují koboty pouze asi pět procent objemu trhu s průmyslovými „roboty“ (programovatelnými manipulátory), jejich podíl se ale má dramaticky zvyšovat.

Umělá inteligence – přinejmenším v  příštích pár letech – lidi z  provozů nevytlačí, ale bude s  nimi spolupracovat. 

Budoucnost právě začíná

Už dnes umělá inteligence ukazuje své možnosti v řadě oblastí (strojové překlady, rozpoznávání písma, verbální komunikace s mobily a počítači atd.). Jiným projevem AI jsou automatické režimy schopné provést některé úkony při řízení dražších modelů automobilů, osobní asistentka Siri v mobilu a podobně.

Velmi slibně vypadá její uplatnění v medicíně, především v diagnostice. Příkladem může být systém vypracovaný vědci z lékařské fakulty New York University, který na základě genetické analýzy umí od sebe rozpoznat dva typy plicních nádorů, s jejichž identifikací mají problémy i zkušení patologové. Přitom na typu nádoru závisí rozhodnutí o léčbě, protože jejich buňky rozdílně reagují na metody a léčebné prostředky.

„Současné metody analýzy trvají i několik týdnů a taková prodleva v zahájení léčby nádoru nikdy není dobrá,“ říká jeden z autorů metody Aristotelis Tsirigos. „My jsme prokázali, že s pomocí umělé inteligence a strojového učení je možné analýzu provést okamžitě a dosahovat přitom vysoké přesnosti výsledků. Cílenou terapii tedy bude možné zahájit mnohem dříve.“

„Do roku 2030 budou inteligentní roboti nepostradatelnými společníky ve většině situací,“ tvrdí Judith Donathová z Harvardovy univerzity. „Budou doma rodičům pomáhat s výchovou dětí, oživovat konverzaci u společné večeře, radit, co si mají lidé vzít na sebe, a podobně. Společnost inteligentního robota budou lidé považovat za podmínku své psychické pohody.“ Stroje s prvky umělé inteligence a schopností se učit (včetně automobilů) mají rychlejší reakce a lepší schopnosti analyzovat situaci. Budou tedy společníky nebo náhradníky lidí všude tam, kde hrozí nějaká rizika.

Odborníci si od umělé inteligence hodně slibují v oblasti krizového řízení. Předpokládají, že systémy s prvky AI si lépe poradí s řešením následků přírodních katastrof (například povodní, zemětřesení atd.). Nemusí přitom jít jen o logistické úlohy při odstraňování následků, ale nejspíš budou schopné mnohem lépe než lidé nebezpečí také předpovědět. Někteří experti se dokonce domnívají, že systémy AI budou schopné i předpovídat zločiny. Bude tak například možné předem vysílat policejní hlídky do míst, kde se ke zločinu schyluje.

Ve skutečnosti je AI technologie jako každá jiná, platí tedy pro ni totéž co pro nůž, automobil nebo jadernou energii: záleží jen na lidech, jestli ji použijí pro dobro, nebo pro páchání zla. Předvídat její vývoj je dnes stejně obtížné jako odhadovat směr rozvoje letectví na konci 19. století. Jisté je zatím jen to, že nástup AI nejspíš bude znamenat podobný ekonomický a společenský přelom, jakým byla průmyslová revoluce v 19. století.

NAPSAT KOMENTÁŘ